Existuje stylové a přitom ekologické oblečení?

Existuje stylové a přitom ekologické oblečení?

Téma ekologie nás v poslední době obklopuje ze všech stran a někdy není (i pro nás samotné) snadné se v tom přísunu různých informací zorientovat. Čím by mohly být naše na první pohled zcela neškodné nákupy oblečení škodlivé pro naši planetu? Jak si máme vybrat správně? Jak můžeme rozeznat značky, které to s dopadem své výroby na životní prostředí myslí vážně, od těch, které na nás zkouší jen tzv. „greenwashing“? Máme si úplně přestat kupovat oblečení, abychom se k naší přírodě chovali šetrněji? V tomto článku najdete odpovědi na tyto otázky i naše doporučení, jak nakupovat udržitelněji. Prozradíme Vám také, jak se k těmto všem výzvám stavíme my v PlanetA.

Zní to překvapivě, že zrovna módní průmysl patří k největším znečišťovatelům naší planety. Podíváme-li se však zblízka na jednotlivé fáze výroby našeho oblečení, je důvod tohoto „umístění na stupni vítězů” hned jasnější. Téměř každá výroba, pokud se nejedná o recyklaci, upcyklaci (1) či jiný způsob opakovaného využití již existujících a nepotřebných surovin nebo výrobků, vyžaduje nějaké primární suroviny – vodu, dřevo, ropu, uhlí, plyny, kovy a tak dále. Pro pěstování stromů a rostlin, z nichž se vyrábí přírodní vlákna, jsou zapotřebí rozsáhlé plochy půdy, velké množství vody (2) na jejich zalévání a také různé chemikálie na podporu růstu a na ochranu proti škůdcům. Při výrobě umělých vláken (polyester, nylon, akryl apod.) se zase ve velkém využívají fosilní paliva (uhlí, ropa atd.) zesilující tzv. skleníkový efekt.

 

Deforestation

Zdroj: Canva

 

Co oči nevidí, to srdce nebolí

V zemích, kde se přírodní suroviny jako jsou bavlna či celulóza převážně pěstují, vyrábějí a zpracovávají, je ochrana životního prostředí i lidského zdraví velmi slabě regulovaná. Bez slitování se tu proto kácí pralesy, aby se uvolnil prostor pro rychlerostoucí dřeviny, a znehodnocuje se půda bezohledným hospodařením zaměřeným na co největší zisky. Při výrobě i dalším zpracování textilu se používají velmi nebezpečné a ve vyspělých zemích již dávno zakázané chemikálie (3) (hnojiva, pesticidy, barviva, nejrůznější změkčovadla, látky bránící zašpinění apod.), které znečišťují půdu, vodu, ovzduší a ohrožují zemědělce, dělníky v továrnách, švadleny a další pracovníky, kteří s nimi přicházejí do kontaktu. Pracovníci v těchto zemích přitom obvykle nemají jinou možnost obživy, a jsou tak nuceni tyto nelidské pracovní podmínky trpět (více v článku "Odkud je moje tričko").

Ačkoliv se nám tyto „problémy rozvojového světa“ mohou zdát příliš vzdálené, dotýkají se bezprostředně i kvality našeho života. Použití výše zmíněných nebezpečných chemikálií je sice v Evropské unii zakázáno, ale to nebrání dovozu textilu a oblečení ze zemí, kde jejich použití zakázané není. Nic netušíc si proto takové oblečení kupujeme, nosíme je a škodlivé látky se tak dostávají do styku s naší pokožkou, uvolňují se při praní do našich vod, půdy… Pro většinu lidí jsou stále neznámým nepřítelem také mikroplasty, které se při praní uvolňují z umělých vláken, z nichž jsou v současné době vyráběny dvě třetiny všeho oblečení (4). Ty ohrožují nejen organismy a živočichy žijící ve vodách, ale dostávají se i do potravin konzumovaných námi lidmi (5).

 

microplastics-sustainability-times

Zdroj: https://www.greenqueen.com.hk/ocean-microplastic-pollution-may-outnumber-zooplankton-in-some-water-areas/

 

Následky tzv. rychlé módy jsou samozřejmě také znečištění z přepravy, kterou musí suroviny i hotové kousky oblečení absolvovat, a obrovské množství odpadu. Většina tohoto textilního odpadu se vyváží do Afriky a Asie a končí zde na skládkách, z nichž se při rozkladu nebo pálení uvolňují do vzduchu, půdy a vody toxické chemikálie (6).

 

Prosím, zašij nebo přešij

Protože nechceme, aby byla naše planeta dále zaplavována dalším textilním odpadem, moc vás prosíme, abyste upřednostnili opravu vašeho poničeného oblečení před jeho vyhozením. Ročně se totiž v České republice vyhodí až 180 000 tun textilu, což je opravdu mnoho (7). A proto je také škoda, že pouze 26 % lidí své oblečení opravuje nebo přešívá (upcykluje) (8). Pokud si s opravou svého oblečení nevíte rady, odneste jej k nejbližší švadlence nebo do opravny oděvů, kde vám ho jistě pomohou vrátit zpět do formy. 

 

oprava oblečení_staženo

Zdroj: https://pixabay.com/photos/sewing-button-sew-buttons-fashion-3698994/

 

Tohle oblečení již nepotřebuji

Samozřejmě ale nastanou chvíle, kdy vám kousek prostě přestane sedět, již ho nevyužijete nebo opravdu doslouží. 

Pokud je oblečení v pěkném stavu, neváhejte ho nabídnout své kamarádce, je škoda, aby leželo jen tak ve skříni. Jsou ale i další způsoby, jak s ním naložit. Již před covidem fungovalo plno tzv. SWAP akcí. Tohle tajemné slovo v podstatě neznamená nic jiného než „výměna“. Na takovou akci přinesete své vyřazené pěkné oblečení (lze ale vyměňovat třeba i knihy) a odnesete si z ní zase jiné, to, které využijete. Během covidových měsíců se tyto akce přesunuly více i do online světa, a tak můžete swapovat (vyměňovat) i v různých specializovaných skupinách na Facebooku (například SWAP Plzeň). Tam fungují také různé jiné skupiny zaměřené na módu, například skupina „Slow bazar“, ve které můžete prodávat oblečení lokálních či udržitelných značek. Nebojte se využít také rychlé a jednoduché online tržiště Facebook Marketspace, které už určitě znáte. Pokud jste ještě neslyšeli o platformě Vinted, která má i svou aplikaci, také vám ji doporučujeme vyzkoušet. Stačí své oblečení vyfotit, opatřit ho popiskem a můžete je ihned prodávat.

Na nepotřebný textil existují i speciální kontejnery, oblečení vyhozené do těchto kontejnerů však ne vždy končí “na správných místech”. Některé (podle konkrétního provozovatele) doputuje k lidem v nouzi, některé do secondhandů a zčásti je toto oblečení recyklováno a likvidováno. Velká část textilu se však v konečném důsledku převáží do Afriky či Asie, kde ovšem není zadarmo rozdána potřebným, ale prodávána obchodníkům (9). Od nich pak místní lidé kupují jen malou část námi vyhozených věcí a zbytek končí na skládkách. Extrémně levné secondhandové oblečení ničí lokální textilní průmysl, protože místní švadleny a krejčí mu nedokážou svými cenami konkurovat (10).

Pokud vám doslouží kousek naší značky, který už nevyužije kamarádka ani nikdo jiný, prosím, pošlete nám ho. Naše kousky šijeme nejen zodpovědně, ale snažíme se, aby byl zodpovědný i jejich konec. Proto se postaráme o jejich správnou recyklaci.

 

dresses-53319_1920

Zdroj: https://pixabay.com/photos/dresses-apparel-clothing-clothes-53319/

 

Každý může mít udržitelné oblečení

Zásadní otázka pro nákupy v dnešní době zní: Potřebuji nové tričko? Potřebuji další kalhoty? 

Pokud jste se ještě nesetkali s „Pyramidou zodpovědné spotřeby“, rádi bychom vám ji představili.

upravená pyramida

Zdroj: Ilustrace Barbora Švédová

 

Tato pyramida výstižně ukazuje jednotlivé úrovně, po kterých můžeme stoupat, než si nové oblečení koupíme. Začněme u věcí, které již máme, můžeme zašít ty, které se roztrhly. Vlastníte šicí stroj? Zkuste si váš kousek ušít. Čas od času potřebujeme konkrétní barvu šatů na oslavu nebo třeba těhotenské oblečení, můžeme se zeptat kamarádky a takové kousky si zapůjčit. Oblečení můžeme také vyměnit, například v rámci swapových akcí. Porozhlédnout se po něm můžeme i v secondhandech nebo na Vinted.

Na první pohled se zdá, že oblékat se udržitelně je drahé a pro většinu lidí nemožné. Je pravda, že pokud nebereme v potaz kvalitu látky a zpracování oděvu, ani férovou výši odměny za práci, cena oblečení prodávaného velkými řetězci je opravdu nižší než ta za kousky lokálních či udržitelných značek. Ovšem pokud zkombinujeme jednotlivé úrovně pyramidy – budeme opravovat nebo upravovat oblečení, které máme již ve skříni, budeme jej vyměňovat nebo nakupovat z druhé ruky, budeme si moci šatník doplnit i o kvalitní udržitelné kousky.

Říká se, že méně je více, a to by mělo platit i o našem šatníku. Mějme v něm méně, zato kvalitnějšího oblečení, které lze vzájemně kombinovat.

Mysleme na to, že konkrétní kousek se otiskl do našeho životního prostředí a na jeho výrobu bylo třeba plno hodin lidské práce. Využijme ho proto naplno.

Náš tip: Držte se od spontánních nákupů oblečení dál. Pokud se vám nějaký oděv zalíbí a budete na něj myslet ještě po týdnu, brali bychom to jako správný popud ke koupi. 

 

Z jakých látek tedy zvolit nové oblečení? 

Látky s nízkým dopadem na životní prostředí jsou vyrobené např. z organické nebo recyklované bavlny, organického lnu nebo konopí. My jsme v PlanetA pro výrobu našeho oblečení vybrali certifikovaný TENCEL™ Lyocell, jehož vlákna jsou vyrobená z eukalyptu. Tato látka je nejen šetrnější k přírodě, ale má i výjimečné vlastnosti vhodné i pro lidi s citlivou pokožkou. 

 

20210330_0115

Foto: Klára Švédová

 

Při výběru výrobce lyocellu pro výrobu oblečení PlanetA jsme pečlivě zkoumali jednotlivé firmy a jejich certifikace. Zvolili jsme rakouskou firmu Lenzing, která vyrábí lyocellová vlákna pod registrovanou značkou TENCEL™ Lyocell ve specializovaném výrobním závodě v Rakousku. Její vlákna byla certifikována ekoznačkou EU pro textilní výrobky (11) splňující vysoké ekologické standardy během celého jejich životního cyklu: od získávání surovin, přes výrobu, distribuci, až po likvidaci odpadu.

Tencelová vlákna se vyrábí z rychlerostoucího eukalyptového dřeva. Lenzing kupuje dřevo a dřevěné štěpky od certifikovaných a kontrolovaných dodavatelů, kteří dodržují přísnou politiku firmy Lenzing a mají certifikáty Rady pro lesnictví (FSC) a Programu na podporu systémů certifikace lesů pro udržitelné lesnictví (PEFC) (12), které garantují, že při procesu těžby dřeva je zachována biologická rozmanitost a místní lidé a pracovníci z těžby mají prospěch. Firma Lenzing zaručuje, že jejich dodavatelé těží dřevo z obnovovaných lesů a nezískávají jej nelegálně z vysoce hodnotných oblastí z hlediska ochrany přírody, z míst, kde žijí ohrožené živočišné druhy nebo rostou geneticky modifikované stromy.

Firma Lenzing nakládá se zdroji zodpovědně. Během produkce je používána energie z obnovitelných zdrojů a při přeměně dřevěné buničiny na celulózová vlákna se aplikuje tzv. „closed loop“ proces, neboli proces v uzavřené smyčce. To znamená, že se opakovaně používá 99% rozpouštědla,  díky čemuž nevznikají žádné vedlejší chemické produkty, a recykluje se užitková voda.  V porovnání s TENCEL ™ Lyocellem je pro produkci viskózy potřeba 1,7x větší množství vody; v případě bavlny je to téměř 22 násobek. Studie posuzující životní cyklus různých textilií ukázala, že produkce tencelových vláken má výhody proti jiným celulózovým vláknům (viskóze) spočívající nejen v nižších požadavcích na vodu, ale i na energii a půdu. Také má nižší dopady na potenciál globálního oteplování, poškozování ozonové vrstvy, toxicitu pro člověka a vyčerpání neživé přírody (13). Oblečení vyrobené ze 100% TENCEL ™ Lyocellu je recyklovatelné. Tento materiál  byl také certifikován jako biologicky odbouratelný a kompostovatelný v průmyslových, domácích, půdních, sladkovodních a mořských podmínkách, a tak se může plně vrátit zpět do přírody (14).

TENCEL ™ Lyocell je zkrátka mimořádný materiál šetrný k přírodě i k lidem, a díky své vysoké kvalitě vás bude z něj vyrobené oblečení doprovázet dlouhé roky. 

 

----------------------------

  

Reference

1. Rozdíl mezi upcyklací a standardní výrobou je v používaných materiálech. Standardní výrobní procesy většinou vyžadují nové suroviny, které je třeba někde získat (některé procesy dokážou využít i tzv. recyklátů). Komerční výrobní proces pouze vytváří nové ekonomické hodnoty, které je možné skutečně zhodnotit až samotným prodejem. Bez prodeje není komerční výroba nijak efektivní a představuje pouze zátěž. Hodnota produktu komerční výroby je měřitelná penězi, které za své produkty utrží. Ty pak uhradí i investice do nových materiálů. Jde o začarovaný kruh. Naopak principy upcyklace potřebu nových suroviny neobsahují, protože využívají již jednou vyrobených materiálů. Zdroj: https://www.trideniodpadu.cz/upcyklace.

2. Míra spotřeby vody na výrobu oblečení je o to více do očí bijící, vezmeme-li v úvahu množství lidí, kteří v těchto zemích, kde se suroviny pro výrobu oblečení pěstují, nemají ani přístup k pitné vodě. Podle některých zdrojů by množství vody, které se v Indii používá k pěstování bavlny, pokrylo 85 % denní potřeby vody celé její populace. Zdroj: https://www.sustainyourstyle.org/old-environmental-impacts

3. Více o regulaci chemických látek v Evropské unii a odpovědnosti mimoevropských společností: https://echa.europa.eu/cs/support/getting-started/enquiry-on-reach-and-clp.

4. Zdroj: https://www.commonobjective.co/article/what-are-our-clothes-made-from.

5. Zdroj: Taylor, M., Gwinnett, C., Robinson, L. et al. Plastic microfibre ingestion by deep-sea organisms. Sci Rep 6, 33997 (2016). https://doi.org/10.1038/srep33997.

6. Zdroj: https://www.slowfemme.com/magazine/textilni-odpad-neni-sexy-ale-tyka-se-nas-vsech.

7. Podle údajů ministerstva životního prostředí Češi ročně vyhodí 120 až 180 tisíc tun textilu. „Do tohoto čísla se ale nezapočítává odpad vzniklý činností firem,“ říká Petra Roubíčková, tisková mluvčí ministerstva životního prostředí. Zdroj: https:/ /www.idnes.cz/ekonomika/domaci/odevy-trideni-recyklace-obleceni.A200129_160046_ekonomika_rts.

8. Zdroj: https://vskp.vse.cz/53546_soucasny_stav_anakladani_stextilnim_odpadem_zdomacnosti_vcr.

9.  Zdroj: https://www.slowfemme.com/magazine/vyrazene-obleceni-tipy-na-mista-kam-ho-odnest.

10. Zdroj: https://www.slowfemme.com/magazine/textilni-odpad-neni-sexy-ale-tyka-se-nas-vsech.

11. Licence č. AT / 016/001 https://eu-ecolabel.de/en/.

12. FSC® (FSC-C041246) a PEFCTM (PEFC/06-33-92) https://fsc.org/en/forest-management-certification, https://www.pefc.org/what-we-do/our-approach/what-is-certification.

 

----------------------------

 

Další zajímavosti

Mobilní aplikace: Alpaka App vám vypočítá opravdovou cenu oblečení CPW = Zadejte údaje – cena, počet nošení (odhadněte) a appka vám vypočítá CPW vašeho oblečení. (CPW = cena/počet nošení) dostupná zde: https://www.alpaka-app.cz/

 Článek: Časopis Odpady: Na zajištění povinného sběru textilu už nezbývá moc času, varují zpracovatelé dostupný na https://www.odpady-online.cz/casopis-odpady-na-zajisteni-povinneho-sberu-textilu-uz-nezbyva-moc-casu-varuji-zpracovatele/

Článek: Capsule Šatník. Jak mít vždycky co na sebe, a ne jen skříň plnu oblečení dostupný na https://www.odpady-online.cz/casopis-odpady-na-zajisteni-povinneho-sberu-textilu-uz-nezbyva-moc-casu-varuji-zpracovatele

Údaje o textilním odpadu v ČR dostupné zde: https://www.recyklujemetextil.cz/kdo-jsme Podle Ministerstva životního prostředí končí přes 97 % textilu na skládkách, což představuje zhruba 200 000 tun textilu ročně. 

 

Autorkou článku je Anna Maryšková, Anastázie Jegorová a Hana Zemenová

 

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení